|
|
Kognitivní zkreslení v právním myšlení
Zaklaiová, Vanda ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Kognitivní zkreslení v právním myšlení Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice kognitivních zkreslení v právním myšlení - čili propojení aktuálních poznatků z oblasti psychologie a behaviorální ekonomie s různými odvětvími práva. Jejím cílem je seznámit čtenáře s vybranými iluzemi myšlení, které v nejvýraznější míře ovlivňují nejen soudce, znalce či advokáty, ale i zákonodárce, politiky a veřejnost, když přichází s právem do styku. Práce rovněž prezentuje způsoby, kterými se dá jejich negativní vliv na právo a spravedlnost alespoň v určité míře eliminovat, případně kognitivní zkreslení vhodným nastavením pravidel pro celospolečenský prospěch využít. Jde tedy o přehledovou studii založenou především na analýze desítek empirických studií, která na jedné straně o chybách vyplývajících z kognitivních zkreslení informuje, na druhé straně však též čtenáře nabádá, aby navrhované postupy eliminace negativního vlivu omylů ve vlastní praxi aplikovali anebo alespoň vzali v potaz. Úvod stručně vysvětluje, proč by právníci měli brát v úvahu nejnovější poznatky z oblasti kognitivních a behaviorálních věd, co jsou to heuristiky a kognitivní zkreslení a proč k nim v naší mysli vůbec dochází. První kapitola na úvod navazuje a seznamuje čtenáře s historií zkoumání omezené racionality lidí, načež též naráží na...
|
|
| |
|
|
Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku
Halaštová, Eliška ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Práce popisuje příjímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku. Snaží se poukázat na nový fenomén filtračních bublin, který může mít dopad na kvalitu politické informovanosti občanů. Vzhledem k tomu, že dobrá politická informovanost je podle teorie zastupitelské demokracie podmínkou fungování demokracie, zamýšlí se, zda může informační izolace v podobě filtračních bublin nepřímo ovlivnit i kvalitu demokracie. Popisuje, jak facebookový algorimus napomáhá informační izolaci uživatelů a u dvou názorových skupin, příznivců a odpůrců současného premiéra Andreje Babiše, ukazuje rozdíly v přijímání informací v různých filtračních bublinách. Obsahová analýza příspěvků v obou facebookových skupinách a analýza rozhovorů s jejich členy ukazuje, že názorové skupiny se při přijímání informací o politice a veřejném dění liší například v pestrosti přijímaných informací, kvalitě zdrojů informací, důvěře ve veřejnoprávní a tradiční média nebo zájmu o diskuzi. Naopak společnými jevy v přijímání informací o politice a veřejném dění je například nárůst důležitosti Facebooku jako informačního zdroje, přechod z aktivního vyhledávání informací na pasivní konzumaci personalizovaného obsahu nebo silná negativní emoce, nejčastěji vztek, jako hlavní motivace pro započetí diskuze v...
|
|
| |
|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů.
Hurych, Jan ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů: Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku usuzování a rozhodování v rámci procesu hodnocení důkazů, a to především za účelem identifikace a popsání kognitivních iluzí, které mohou tento proces negativně ovlivnit. Úvodem je také zmíněna vzájemná pozice psychologie a práva. Soudcovské rozhodování je nejprve popsáno teoretickými modely. V další části jsou popsány tři kognitivní iluze, které jsou významné v rámci procesu hodnocení důkazů. Jedná se o heuristiku kotvy, hindsight bias a konfirmační zkreslení. Dále jsou popsána rizika, která tyto kognitivní iluze představují pro hodnocení důkazů a zároveň jsou diskutována jejich možná opatření. Samostatná část diplomové práce je věnována fenoménu deplece ega, který by mohl představovat další limit kvality procesu hodnocení důkazů. Deplece ega popisuje pokles sebekontroly v případech, které vyžadují vynakládání souvislého úsilí. Soudci jsou tímto pravděpodobně také ohroženi. Jedním z důsledků deplece je i zvýšené užívání heuristik a silnější tendence zachovávat status quo, což se může nadále negativně odrazit na kvalitě rozhodování. Prostor je také věnován popisu a diskuzi možných opatření jednak vůči jednotlivým kognitivním iluzím jednak obecně vůči psychologické kontaminaci při hodnocení důkazů. Bohužel...
|
|
|
Zmírňování kognitivních zkreslení: Jak udělat rozhodování v byznyse racionálnější?
Kučera, Tomáš ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá kognitivními zkresleními, zejména pak konfirmačním zkreslením, a různými přístupy k jejich zmírňování. Práce rozebírá tři hlavní kategorie strategií pro zmírňování kognitivních zkreslení, a sice zvyšování pobídek, nastavení okolního prostředí za účelem vyhnutí se nebo vyvážení zkreslení, a trénování lidí, aby byli schopni rozpoznat situace, ve kterých se zkreslení může projevit a aby byli schopni jeho efekty zmírnit. V práci je popsán experiment, který zkoumal, jaké typy informací si lidé vybírají a jaké jsou dopady tréninku na zmírnění zkreslení. Výsledky ukazují, že konfirmační zkreslení se projevilo jak ve výběru informací, tak při jejich zpracování a že trénink efektivně snížil úroveň konfirmačního zkreslení o 33 % na 5% hladině významnosti. Trénink pro zmírnění zkreslení byl ve formě krátkého videa, které zahrnovalo informace o konfirmačním zkreslení, o jeho dopadu na úsudek a také vysvětlovalo mitigační strategie.
|
host ::
RSS.